Theme of week | Pro-ana blogs

23. july 2013 at 13:19 | Sonia |  All
Když jsem si všimla na blogu Licorne o téma týdne, musela jsem napsat článek. Tohle téma je konečně něco při čem můžu napsat svůj dávný objev. Před pár lety jsem brouzdala po internetu a našla jsem takový příběh, no spíše dopis, který najdete dole v článku. Ten dopis mě tak zasáhl že ho sem musím opravdu dát, zajímalo by mě jestli se jim to takhle nějak tvoří v hlavě... nevím.

Anorexie je psychycká porucha (ve škole jste snad každý zažil přednášku o anorexii a bulimi), úmyslného odmítání příjmu potravy. My je vidíme jako někoho kdo je extrémě hubený nebo hubný na kost (pokud je to tedy v takové fázy), no oni se vidí úplně jinak. Vidí se jako tlusté, oplácané, nehezké s nadváhou. Tyto "bludy" můžou zastavit jenom oni, a to tak že i uvědomí že mají anorexi a potřebují se z toho vyléčit. Jenže to není tak snadné a nepodaří se to každému, v některých případech to končí i smrtí.

Jak to všechno začíná?
Když si dívka/ chlapec všimne že je jeho tělo tlusté (i když nemusí) a rozhodne se s tím něco začít dělat. To zatím zní nevinně co? Když jde na to pomalu začne se více hýbat, z jídelníčku vyškrtne pár věcí, začíná méně jíst, čím dál víc, více sportuje a jak jeho/ její tělo nedostává dostatek energie a výživných hodnot z jídla začne mu ubývat svalová hmota a tím tedy se z něj začne stávat "kostra obalena kůží" jak tomu říkám já. Někdo však do toho spadne úplně, od začátku přestane extrémě jíst, držet hladovky a další extrémné diety.
Flickr

Zdravotní následky: snížení tlaku, rytmu srdce, zhoršení krevního oběhu, nedostatek železa, močové kameny, otoky končetin způsobené špatnou funkcí ledvin, snížená hustota kostí->oslabení kostí, svalová slabost, křeče, motorické poruchy, bolesti hlavy, mdloby, dvojité vidění, zmatenost, třes->studené končetity->nadměrné chloupky, porucha menstruačního cyklu dokonce i plodnosti, oslabení a pomalejší výkonost imunitního systému a orgánů... a další různé problémy, některé jsou trvalé.

Byla jsem na pár ana-blogách a hledala příběhy, no trochu jsem četla i komentáře a nestačila jsem se divit. Nechci je nějak urážet, ale opravdu mě to hodně překvapilo jak můžou mít lidé zatemněné mozky. Komentáře typu: "Když já měla 45kg, myslela jsem že umřu" "Páni, já to vzdala, ale když tohle čtu tak to rozhodně už nevzdám" "Hlad bolí, ale štíhlost stojí za to" "Ušla jsem dost dlouhou cestu na to, abych si nechala řídit život sušenkou!!!!" Dále jsem četla u jedné blogerky že je ráda, když jí tolik holek píše o rady jak hubnout a pod., mají jí za svůj vzor a doufá že dosáhnou svého cíle + se ještě smály nad tímto téma týdne.

Tumblr

Dopis od Anny:
Dovol mi představit se. Jmenuji se Ana , nebo jak mě nazývají lékaři a jiní, Anorexia. Moje celé jméno zní Anorexia Nervosa, ale můžeš mi říkat Ana. Myslím, že se můžeme stát dobrými partnery. V blízké budoucnosti do tebe budu investovat hodně svého času a totéž očekávám od tebe.

V minulosti jsi slyšela své učitele a rodiče jak o tobě mluví jako o zralé a inteligentní osobě s tolika možnostmi. Kam se to podělo, mám se ptát? Nikdy nic z toho nebylo! Nejsi dokonalá, dost se nesnažíš a navíc ztrácíš čas přemýšlením a mluvením s přáteli nebo kreslením! Tyhle slabosti ti nebudou povoleny.

Tví přátelé ti nerozumí, nejsou k tobě upřímní. Kdysi, když se nejistota vkrádala do tvé mysli a ty ses jich zeptala, "Jsem…tlustá?" a oni odpověděli "Ale ne, jistěže ne" Tys věděla, že lžou! Jen já ti říkám pravdu. Tvoji rodiče, škoda mluvit! Víš, že tě milují a starají se o tebe, ale část toho je jen proto, že to jsou rodiče a že je jejich povinností to dělat. Teď bych ti měla říct tajemství: Někde hluboko uvnitř jsou tví rodiče zklamaní. Jejich dcera, ta s tolika možnostmi, je tlustá, líná a nehodná dívka.

Ale já to všechno změním.

Očekávám od tebe hodně. Není ti povoleno jíst moc. Začne to pomalu: snižování příjmu tuku, čtení tabulek s nutričními hodnotami, zbavování se nezdravých, smažených jídel atd. Na chvíli bude cvičení snadné: nějaké to běhání, možná nějaké dřepy či cviky na břicho, nic vážného. Možná takhle shodíš pár kil z toho svého tlustého těla. Ale nebude dlouho trvat a nebude mi to stačit.

Budu od tebe očekávat, že si budeš počítat a zapisovat svůj příjem kalorií a že začneš cvičit více. Vnutím ti limit. Musíš to přijmout, protože mi nemůžes vzdorovat! Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále.Jsem s tebou, když ráno vstaneš a běžíč k váze. Ta čísla se stávají jak přáteli, tak nepřáteli a ty si stále jen zoufale přeješ, aby byly nižší než včera, než večer… Do zrcadla se na sebe díváš s hrůzou.Pícháš a strkáš do každého špeku a usmíváš se, když přejedeě rukou přes kost. Jsem s tebou, když si plánuješ den: 400 kalorií, 2 hodiny cvičení. Ja jsem ten, kdo takhle plánuje, protože odteď jsou mé myšlenky spjaty s tvými.

Sleduju tvé myšlenky po celý den. Ve škole, když ve své mysli bloudíš neznámem, dám ti něco o čem můžeš přemýšlet. Přepočítej si kalorie pro tento den. Je jich příliš mnoho. Zaplním tvou mysl myšlenkami na jídlo, tvou váhu, kalorie a na věci, na které je pro mne bezpečné myslet. Protože teď jsem už v tobě. Jsem ve tvé hlavě, ve tvém srdci a duši. Ta bolest z hladu, kterou předstíráš že necítíš, jsem já.

Hodně brzy ti říkám nejen to, co máš dělat s jídlem, ale i to, co máš dělat pořád. Usmívat se a přikyvovat. Dobře se prezentuj. Vtahuj sakra to tlusté břicho! Bože, jsi tlustá kráva!!!! Když je čas na jídlo, tak ti řeknu co dělat. Udělám to tak, že talířek salátu ti bude připadat jako jídlo hodné krále. Rozházim jídlo kolem a hle, vypadá to, jako bys něco snědla. Ani kousíček…jestli něco sníš, veškerá kontrola bude zničena.. TOHLE chceš??? Vrátit se zpět k té tlusté krávě, jíž jsi kdysi byla??? Přinutím tě zírat na modelky v časopisech. Ty nádherně hubené, s bílými zuby, modely dokonalosti, co na tebe hledí z těch lesklých stránek. Nechám tě myslet si, že nikdy nebudeš taková jako ony. Vždy budeš tlustá a nikdy nebudeš tak nádherná jako jsou ony. Když se podíváš do zrcadla, zdeformuju odraz. Ukážu ti obezitu a ošklivost. Ukážu ti zápasníka sumo namísto vyhladovělého dítěte. Ale to ty nesmíš vědět, protože kdybys znala pravdu, mohla bys opět začít jíst a náš vztah by se začal rozpadat.

Občas se z tebe stane rebel. Ačkoli ne moc často. Rozpoznáš rebelské vlákno, které zůstalo ve tvém těle a které tě dovede do temné kuchyně. Dvířka od kredence se oomalu a jemným vrzáním otevřou. Tvoje oči budou kmitat po jídlech,. které jsem držela z tvého dosahu. Najednou zjistíš, že tvé ruce tápají ve tmě po krabici se susenkami. Zhltneš je, mechanicky, ne kvůli jejich chuti, ale kvůli pocitu, že jdeš proti mně.. Sáhneš po další krabici a další a další. Tvé břicho se nafoukne a začne vypadat groteskně, ale ty stejně ještě nepřestaneš. A po celou tu dobu na tebe budu křičet ať toho necháš, ty tlustá krávo, ty opravdu nemáš žádnou sebekontrolu, budeš tlustá.

Až tomu bude konec, opět se obrátíš na mě a budeš žádat o radu, protože ty opravdu nechceš být tlustá. Překročila si základní pravidlo a jedla jsi a nyní mě chceš zpět. Poženu tě do koupelny, na kolena a přinutím tě hledět na dno záchodové mísy. Tvé prsty pošlu hluboko do tvého hrdla a s pořádnou dávkou bolesti tě zbavím přijatého jídla. Znovu a znovu to budeš opakovat dokud ze sebe nedostaneš jen vodu a krev. To budeš vědět, že je to vše pryč. Když potom stoupneš, budeš se cítit slabá. Ale ihned se postav! Ty tlustá krávo, vybrala sis život v bolesti!

Možná ta volba zbavit se té "pokrývky" je jiná. Možná tě nechám brát projímadla a nechám tě sedět v koupelně až do brzkých ranních hodin, kdy budeš cítit, jak jsou tvé vnitřnosti skrčené. Nebo možná tě jen nechám, aby sis ublížila sama. Mlátila hlavou o zeď dokud by tě nebolela jak čert. Řezání je taky efektivní. Chci abys viděla svou vlastní krev, jak stéká po tvé ruce. A v tom si uvědomíš, že přijmeš veškerou bolest, kterou ti nabídnu. Jsi v depresi, jsi naštvaná, máš bolesti.. snažíš se někoho přivolat, ale jakobys byla němá, nikdo neposlouchá? Kdo by se o tebe zajímal?!?!!Zasloužíš si to, můžeš si za to sama.

Oh, je to kruté? Chceš aby se ti to stalo? Jsem snad neférová? Dělám jen věci, které ti pomohou. Umožňuju ti přestat myslet na věci, které tě stresují. Vztek, smutek, zatracení a osamnění se mohou zastavit, protože já je vezmu pryč a naplním tvou hlavu kalorickýmy výpočty. Dám pryč i tvou snahu vyrovnat se svým vrstevníkům, snahu všechny potěšit. Protože teď jsem já tvůj jediný přítel, jsem ta jediná, kterou musíš potěšit.

Mám i svou slabou stránku, ale tu nesmíme nikomu říct. Pokud se rozhodneš proti mně bojovat, dostat se k někomu a říct mu, jak tě nutím žít, všechno se zničí. Nikdo to nesmí zjistit, nikdo nemůže rozbít ten krunýř, kterým jsem tě pokryla. Já jsem tě stvořila, tuhle hubenou, dokonalou dívku. Jsi moje, jenom moje. Beze mě nejsi nic. Tak se nesnaž mi vzdorovat. Když o tobě jiní mluví, ignoruj je. Zapomeň na ně, zapomeň na všechno co se tě snaží ode mě oddělit. Jsem tvá kladná stránka a míním to nechat tak, jak to je.


Upřímně, Ana

You showed me nothing but hate. | via Tumblr

Pár příběhů dívek co si prošly anorexií: TADY | TADY | MOTTA PROČ BÝT ANA
Stejně jako ostatních je to jen můj názor...
 


Comments

1 Rai. | Web | 23. july 2013 at 14:29 | React

Nevím, jestli jsou to jen zatemněné mozky. Je to každého věc, je mi anorektiček líto, ráda bych jim všem pomohla, kdyby to šlo.
Ale štvou mě holky, co se se snaží nejíst jen pro to, aby byly zajímavé. Pár takových holek jsem znala.
Nejvíc mě ale dorazilo, když jedna slečna k článku o anorexii napsala komentář typu: "Vím, že je to divné, ale chtěla bych být anorektička. Moc se mi to líbí."
IQ šumící trávy nebo já nevím -_-

2 Sonia | Web | 24. july 2013 at 8:39 | React

Wow. Tenhle článek mi vyrazil dech... O anorexii se vůbec nezajímám, ale tohle jsem si musela přečíst. Je to pořádnej článek, kteej stojí za zamyšlení.
Nikdy jsem nebyla anorektička a nikdy nebudu (doufám).

3 Ell | Web | 24. july 2013 at 10:34 | React

tyhlety blogy nesnáším..měli by je zakázat

4 N. | Web | 25. july 2013 at 8:17 | React

Vlastně... Nechápu ty lidi. Já prostě jídlo miluju, nedokázala bych si to tak upírat. Ano, je jasné, že když si připadáš tlustá, začneš trochu víc sportovat - prostě se hýbat a začneš jíst méně. Taky to tak teď dělám. Ale prostě bych nedokázala nejíst vůbec. A mít to jako cíl, být anorektička? To je fakt šílené.
A ten dopis...ty vole. To je dost drsný.

5 Paťuša | Email | Web | 25. july 2013 at 17:59 | React

Súhlasím je to sprostosť :/ Nechápem tých ľudí, nechápem prečo si takto ničia zdravie.Fuj no ja by som toto nedokazala.
Pravdivý článok :))

6 Hayley | Web | 25. july 2013 at 19:07 | React

Clovek tohle nezakaze. Je to hrozne ale ty slecny chcou byt anorekticky

7 the lizz. | Web | 25. july 2013 at 20:10 | React

tyhle blogy jsou příšerné hnusné nechutné a nechápu ty lidi..holky..je to děsné..:/

8 Lau | Web | 25. july 2013 at 21:18 | React

Myslím že ten dopis som už niekde čítala.. Ale prečítala som si ho znova a celý :) Osobne sama nechápem ako to funguje- vidí sa tučná alebo sa vidí taká aká je naozaj, len psychicky si myslí že to čo vidí v zrkadle je tučné?

Neviem, a ani to nechcem vedieť.

Teda chcem, ale nie z vlastnej skúsenosti.. Chcela by som mimochodom vidieť nejaký pro-ana blog, kde sa tomu smiali, lebo zatiaľ som začala sledovať len jeden, ostatné nie.. ach bože, hlúpe, hlúpe dievčatá ktoré si ničia život a zdravie..
Ja mám napríklad opačný problém- pribať. :D Mám okolo 160cm aj viac a 36kg.. jednoducho mám rýchly metabolizmus a nie je u mňa ľahké pribrať :)
Mimochodom máš to tu veľmi príjemné.. krásne. :) Upírske denníky milujem tiež :3 Som jednoznačne team Delena, ty čo? :D

9 Luciiy. | Web | 25. july 2013 at 22:04 | React

Nejhorší je že anorexie klidně může začít jen blbou narážkou od blbé "kamarádky".. :/
Ten dopis je teda něco.. bohužel všechno pravdivé..

10 the lizz. | Web | 26. july 2013 at 18:48 | React

Nutella, mňam! škoda, že je tak nezdravá :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement